1 Kor 13, 1-3.

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Titus Livius - 5.kniha, latina - 4.kapitola. Zjistila jsem, že je rozumnější si vybrat jedno z toho, protože mohu se tím zabývat, až když dítě usne.
A horko dovoluje, abych ocenila genialitu choli. V tričku je horko, v choli nikoli a ještě nikde nepřekáží.

Tento existenciální chlad

by křesťan samozřejmě neměl cítit :). Křesťan, hlavně z původních denominací, které znají svátosti a mají (skoro) nezkreslenou nauku, by měl být klidný, pokorný, světlý duchem, měl by trávit svůj čas  v práci a modlitbách, pomáhat chudým, utěšovat nešťastné a klidně čekat na svůj čas, kdy se setká se Všemohoucím, ať už z důvodu konce své pozemské cesty (která není víc, než to) nebo druhého příchodu Páně. Měl by mít radost z pozemských věcí, ale nebýt pohlcený jimi a být takzvaně "šipkou, vystřelenou do nebe" (to mám od pravoslavných :). No jo, konvertita má to o něco složitější, než třeba rozený katolík. Můj manžel to umí líp, já jsem pořád ve školce.

Chtěla jsem číst jeden blog, o kterém jsem se dozvěděla z jiného blogu. Otevírám příspěvky - rakovina, léčba, poslední je z jara minulého roku. Chemoterapie autorce dala rok života, v posledním příspěvku se loučila. A táto fráze - Všechno se děje moc rychle, mějte se tady. Zasáhlo mě to víc, než cokoli jiného. Ano, věděla, že jede do nemocnice, odkud se už nevrátí a už je to otázka dnů, možná hodin.
Toto si já uvědomuji od 30, co mnozí až potom, co z jejích času na zemi zůstane jen krátký úsek. Všechno se děje moc rychle, život mizí, pouštíme ho skrz prsty, jako písek. Nic se nevrátí, nic se nedá zastavit. Řítíme se proti černé zdi, neúprosně se přibližuje. A nevíme, jak daleko je.
Potom je děkovat Bohu za každý nový den opravdu přirozené.

Velmi jednoduchý fazolový salát na pátek.

Konzervované fazole, cibule, ocet, olej, provensálské koření, sůl, pepř. Recept je TU . Zdá se mi, že toto množství cibule a octu je spíš na dvě standardní plechovky.

Kloboučky anglické královny

Interaktivní výběr.
tady.
Akorát ke kloboučkům je třeba odpovídající oblečení a nevím, co by se dálo najít k sárí nebo kalhotám :)

Jaká přemilá fotka!

1914

Lk 11, 35.

Hleď tedy, ať to světlo, které je v tobě, není temnotou.

Toto jsem nepochopila.

Vzorek nového séra od Clarins, dobře, na složení moc nekoukám, ale k čemu jsou tam ty třpytky? Nejen perleť, to jsem už u různých "rozjasňujících" přípravků zvyklá, ale velké zlaté třpytky? Ne, nechci.

Titus Livius - 4. kniha.
Latina - 3. kapitola.
A jinak koupeny dvě sukně od polosárí  na doma. Růžové s vybledlým zlatem a fialovou a růžové s butti. Bude to veselejší. Protože mi jinak zůstaly jen černé, modré a jedná růžová. Postupně se trhají, protože doma nic jiného, než je nenosím a pořád se perou.